Odpadní látky
Obrázek z Wikimedia Commons
Rozklad
První odpadní látkou, která se v akváriu objeví, je amoniak. Je vysoce toxický a v malých koncentracích může zabít všechny ryby. Při pH nižším než 7 se část amoniaku rychle mění na méně toxické amonium.
Pokud pH opět stoupne nad 7, amonium se přemění zpět na amoniak. To může vysvětlit některé případy, kdy opožděná výměna vody způsobí náhlé „nevysvětlitelné“ úhyny ryb.
Ve zdravém akváriu se zaběhnutým filtrem je hladina amoniaku tak nízká, že ji běžné testy nezměří. Za přítomnosti kyslíku ve filtru a ve dně se amoniak a amonium přeměňují na dusitany, které jsou méně toxické. Dusitany nejsou ovlivněny pH.
Postupem času se dusitan rozloží na dusičnan, který je ještě méně toxický. Dusičnan se dále nerozkládá a musí být normálně odstraněn z akvária při výměně vody. Můžete se také spolehnout na anaerobní filtraci, která dusičnany dále rozloží, ale je to komplikované a riskantní.
Rostliny také spotřebují část dusičnanů, ale k úplné rovnováze mezi jejich vznikem a spotřebou byste v praxi potřebovali akvárium o objemu mnoha set litrů, plné rostlin a s dobrým světlem. A nejvýše dvě nebo tři malé ryby. Málokterý akvarista má o takovou sestavu zájem.
Pokud jsou bakterie ve filtru a/nebo spodní vrstvě ponechány bez kyslíku, věci se mohou začít ubírat jiným směrem. Prospěšné bakterie mohou hromadně uhynout a odpadní látky pak ohrozí ryby.