Běžná onemocnění akvarijních ryb
Obrázek z Wikimedia Commons
Bakteriální hniloba ploutví – anglicky: fin rot
Samci bojovnic jsou na to obzvlášť náchylní kvůli svým dlouhým ploutvím. Hnilobu ploutví může způsobit špatná kvalita vody nebo celkově oslabený stav ryb. Závoje (ploutve) hnijí a rozpadají se, na okrajích jsou zubaté a na vnější straně se odbarvují. Často následuje napadení houbami. Hnilobu ploutví lze léčit solí a antibakteriálními přípravky, v závažných případech antibiotiky.
Plísňová onemocnění
Bojovnice jsou náchylné k plísňovým infekcím. Saprolegnia a Achlya patří mezi druhy hub, které mohou napadnout ryby. Plísňová onemocnění mohou vyvolat příliš rychlé nebo velké výkyvy teploty, vystavení ryby infekci z larev komárů nebo nesnědené krmivo, které podporuje růst plísní. Spustit je může také zhoršený celkový stav v důsledku špatné kvality vody, zranění nebo nemoci.
Vypadá jako bílá „plíseň“, často se objevuje v blízkosti úst, žáber nebo v ranách, například na ploutvích po hniloby ploutví. Lze léčit solí a vhodnými antimykotiky.
Columnaris („houba“ neboli „plíseň v ústech“)
Častým onemocněním ryb, které lze snadno zaměnit s houbou, je columnaris. Toto onemocnění je způsobeno bakterií Flavobacterium columnare (známá také jako Flexibacter columnaris). Mnoho "plísňových léků" pro akvarijní ryby je ve skutečnosti určeno k boji proti columnaris, protože je to tak časté onemocnění a protože je tak často zaměňováno s houbou. Zatímco houby poskytují "mlhavý" bílý povlak, columnaris vypadá na rybách spíše jako bílé "bradavice". Nejčastěji se objevuje na rtech (a pak se mylně nazývá „plíseň v ústech“), na hlavě nebo na zádech.
Vodnatelnost
Břicho oteče, často natolik, že šupiny po stranách břicha jsou jasně viditelné. Oči se mohou také začít vyklánět. (Poznámka: mnoho bojovnic má přirozeně mírně vystouplé oči.) Ryba má charakteristický tvar těla, který je nejsnáze rozpoznatelný shora.
Toto není ve skutečnosti nemoc, ale symptom, který může naznačovat všechny druhy vnitřních infekcí. Nejčastěji se vyskytuje u cichlid, kaprů a labyrintních ryb. Samice bojovnic jsou k vodnatelnosti náchylnější během tvorby jiker. Onemocnění může být nakažlivé, ale nemusí.
Existují tři hlavní příčiny vodnatelnosti u akvarijních ryb: Nadměrná konzumace soli, dlouhodobý pobyt ve špatné vodě nebo nesprávná strava vedoucí k parazitárním infekcím. Dalšími příčinami mohou být otravy, vnitřní poranění a rakovina.
Akvaristé se vodnatelnosti obávají a nenávidí ji, protože ryby obvykle nelze zachránit, když onemocnění pokročí do bodu, kdy jsou příznaky zřejmé. V některých případech lze léčit silnou solnou kúrou a případně antibiotiky. Nejdůležitější a nejobtížnější věcí při léčbě vodnatelnosti je odhalit onemocnění včas.
Někteří akvaristé rozlišují infekční vodnatelnost od obecného nahromadění tekutiny v břiše. První popisují jako infekci ledvin nebo jater, druhé jako příznak jiné poruchy.
Bílá skvrnitost (také nazývaná ich; vědecký název: Ichthyophthirius multifiliis)
Ryba začne při plavání trhaně kličkovat a může vypadat jako praporek v prudkém větru. Po dvou nebo třech dnech můžete na rybách vidět spoustu malých, bílých teček. Jedná se o drobné parazity, kteří se mohou rychle šířit z ryb na ryby. Napadají kůži a žábry.
Lze ošetřit zředěným formaldehydem (HCHO), malachitovou zelení nebo methylenovou modří. Mnoho přípravků proti bílým skvrnám se prodává v akvaristických prodejnách. Protože paraziti procházejí životním cyklem a v některých jeho fázích jsou dočasně odolní vůči lékům, léčba by měla trvat několik dní.
Bílá skvrnitost je dobrým důvodem, proč nebrat volně žijící ryby nebo jiná zvířata přímo z přírody do akvária bez dlouhé karantény.
Sametová nemoc (latinsky: Oodinium nebo Piscinoodinium)
Na rybách vypadá jako jemný zlatošedý až bílý prach. Ryby se mohou také velmi zadýchat. Často ztrácejí chuť k jídlu a jsou letargické.
Způsobuje ji parazit Oodinium pillularis. Onemocnění může spustit amoniak/amonium, dusitany nebo příliš vysoké hodnoty dusičnanů.
Na trhu jsou na to léky. Léčba by měla být zahájena co nejdříve, ještě před napadením vnitřních orgánů.