Labyrintové ryby

Labyrintní ryby

Bojovnice patří mezi labyrintní ryby. Labyrintní ryby tvoří čtyři čeledi ryb z Afriky a Asie. Jsou staré 50-60 milionů let a zahrnují mimo jiné i guramy. Patří mezi ně čeledi Anabantidae, Belontiidae, Helostomantidae a Osphronemidae.

Bojovnice patří do čeledi Belontiidae. Označení „anabantidi“ se často používá jako obecný termín pro labyrintní ryby a Anabantidae bývá uváděna jako čeleď bojovnic, i když to není přesné. (Mimochodem, slovo Anabantoidei pochází z řeckého slova anabaíno, které znamená „stoupat“. Souvisí s pozorováním, jak labyrintní ryby stoupají k hladině, aby se nadechly vzduchu.)

Labyrintní orgán

Důvod, proč labyrintní ryby dostaly své jméno, je ten, že část jejich žaber se přeměnila v orgán, který jim umožňuje dýchat vzduch. Tento orgán se nazývá labyrint. Když se nakloníte nad akvárium a podíváte se na bojovnici přes vodní hladinu, můžete labyrint zahlédnout skrz kůži na hlavě.

Labyrintní ryby tedy snesou nízkou hladinu kyslíku v akváriu, i když přirozeně lépe prospívají ve vodě bohaté na kyslík. Pokud je vzduch nad hladinou vody příliš suchý nebo studený nebo je hladina vody špinavá, mohou se labyrintní ryby při dýchání vzduchu nakazit infekcí („nachlazením“). Pokud labyrintní ryba uvízne pod vodou a nemůže se dostat ke vzduchu, může se utopit.

Pěnové hnízdo

Některé labyrintní ryby odchovávají potěr v tlamě. Jednoduše chrání vejce a nově vylíhlý potěr tím, že je ukládají do tlamy, dokud nejsou dostatečně velké, aby se o sebe dokázaly postarat. Tato metoda je nejběžnější u větších druhů, jako je Betta pugnax.

Jiné labyrintní ryby naopak využívají vzduch k více než pouhému dýchání. Z bublinek si staví pěnová hnízda, do kterých ukrývají vajíčka a potěr. Patří mezi ně i siamské bojovnice.

Samec staví a udržuje pěnové hnízdo, které slouží jako úkryt a ochrana pro vajíčka a později i pro nově vylíhnutý potěr. Pěna pomáhá zásobovat jikry a potěr kyslíkem a obsahuje látky omezující růst plísní. Samec bojovnice, kterému se dobře daří, hnízdo pravidelně opravuje, pokud jsou pro něj vhodné podmínky.

Hnízdo se ve volné přírodě staví pod kořeny a mezi rostlinami, často u břehu. V akváriích samec často raději staví hnízdo pod listy plovoucích rostlin nebo jiných rostlin, které leží na klidném místě na hladině vody. Polystyrenový kelímek rozříznutý napůl, položený dnem vzhůru a plovoucí v akváriu, se pro tento účel dobře osvědčuje.

Přítomnost samice často motivuje samce k zesílení stavby. Pokud je pH příliš vysoké, může to pro něj být obtížné, protože bubliny nevydrží tak dlouho.

V prvních dnech po vylíhnutí samec chytá mláďata, když se snaží odplavat, a vrací je zpět do hnízda. Nakonec ztratí zájem a nechá potěr plavat samostatně.